neděle 24. února 2008

Podzimní čundr

Ahoj ti co jsou zainteresováni v podzimním čundru zbystřete.

Kam?
  • Přelet z Prahy do Bangkoku
  • Přibližně měsíční cestování po státech jihovýchodní asie jako Thajsko, Laos, Kambodža, Barma, Vietnam - podrobnější plán později
  • Poté přesun na Nový Zélend
Kdy?
  • Přibližně v řijnu 2008
Za kolik?
  • Náklady na letenky přibližně 30000-35000,-
  • Náklady na cestování v asii přibližně (maximálně) 10000,-
  • A taky něco málo pro začátek na NZ. Myslím, že 8000,- bude bohatě stačit
Co si potřebuju zařídit?
  • určitě WHS vízum - cena kolem 2000,-
    • určitě co nejdříve, kvuli limitu, který je 1000 lidí ročně
  • možná bude potřeba nějaké očkování do asie
  • mezinárodní řidičák - to je jen formalita
Na jak dlouho?
  • minimálně půl roku
Co z toho budu mít?
  • zážitek na celý život
  • odpočinek od evropského zrychleného stylu života
  • pro někoho možná šance na komfortnější život v krásné přírodě
  • poznání spousty nových lidí ze všech možných koutů světa

úterý 19. února 2008

Barrandova jeskyně 19.2.08


Všechny ostatní fotografie z této akce jsou ZDE .

Jeskyňaření nás začalo bavit. Všude tma, stejná teplota. Nic se nemění, absolutní ticho a minimum lidí. Zase jen ve dvou Nob (Honza W.) a Roman. Vydáváme se opět do Srbska u Berounky. Tentokrát se chystáme do Barrandovy jeskyně, ležící na opačné straně řeky než-li je Tomáškova propast. Přijíždíme v jednu hodinu odpoledne v neděli. Dáváme si oběd (kde mimochodem jako předkrm podávají sádlo, cibuli a chleba). Pak ještě kousek autem proti proudu Berounky, poté kousek pěšky, kolem osamělých horolezců lezoucích slušnej převis ve slušný zimě, až k cestě k jeskyni, která je cca 30 metrů nad cestou u řeky. (mezitim mi volá kámoš a že prej jestli máme lopatku na nějaký vyhrabání bahna ...... nemáme a tak bereme poblíž válející se víčko od pixli-y /piksli-y /kýble/ primalexu).Pak už jsme v jeskyni, oblékáme výstroj, navazujeme lano, zbavujem se Měšťana a začínáme slaněním do první průrvy alias komínu. To je asi 10 metrů, dole je bordel všeho druhu a mrtvej netopýr-upír.

Takže zas výstup po laně (opět dynamika) nahoru. Překračujeme tuhle díru a u jakýchsi krápníkových hodin děláme druhej štand, neboť široko daleko nevidíme žádný jiný jištění (to objevuje později Nod asi 2 metry pod hodinama)

Tak zas slaňujem dolů, stáčíme se doprava a doprava a jsme dole. Naše první plazení do jakési výdutě a odtud již vede jen 10metrové plazení, který je na nás prozatim moc drsný, jak je úzký a těsný a dlouhý.

Tady jsme asi měli použít tu lopatku a taky tu zřejmě bývá voda, neboť se to tu názývá polosifon a všude je nános bahna popraskanýho jak po vyschnutí rybníka. Viz plánek. Fotíme se, natáčíme, zkoumáme skupinku netopýrů a prolejzáme dostupnější části jeskyně. Není tu moc kvalitní vzduch a cosi zde smrdí. Jdem zas nahoru.


K výlezu se dostáváme po 2 až 3 hodinách strávených v podzemí. Jsme překvapeni prostorem venku. Přeci jenom je Barrandka dost stísněná.

Jedem na pivko do Korleone v Hlubanech, kde svůj zážitek každýmu cpeme a sami si ujíždíme na tom šíleným plazení v prostorech, kde je každej centimetr k dobru. Nob se chce pokusit prolézt ten polosifon, neboť za ním je druhá polovina jeskyně a možná i větší. Každopádně to asi bude muset prolejzat nahatej aby se tam vešel.

sobota 9. února 2008

Tomáškova propast ! 9.2.08











Tak uběhl tejden a jdem na to. Chcem se dostat až na dno.
Tentokrát jen ve dvou :-( . Tedy NoBrain a Roman.

Vyrazili jsme v 11:40 z Barrandova nejdřív na Anděl pro žímar (Nob za něj dal kolem 1800,-) a jedem klasika: Kuchař,Mořina,Karlštejn,Srbsko. Daváme pivko a sváču v hospě. Do jeskyně slejzáme v 14:05 a to prosím přesně. Klasická slaňovačka do prvních 11m. Zapalujeme svíčku, plánek od minule tu stále je. Netopýři taky. Ale nikdo jinej, takže jsme tu sami dva a .... (Vetřelci podle slizkejch zdí) Potom zase dolů tzv. "plazivkou". (druhá možnost je "božský traverz") Tam navazujeme druhý lano a obě pak posíláme dolů. Jdu první a musim říct, že to bylo zatim nejzáživnější slaňování jaký sem kdy zažil. (možná kromě slaňování z Matráče) Na chvíli jsem se musel zaseknout, protože nademnou zůstalo lano, přichycený na skále a to pode mnou nedošáhlo na dno. Ještě, že jsem se jistil minitraxionem. Pak sjíždí Nob, myslim, že si taky užívá. Jsme v 33m teď už jenom přes svalený prapodivně zakleslý balvany o další 3m dolů. Dál už nejdem, už je tam jenom štěrbina na plazení a vede k vodě Berounky. Tu jsme jen letmo zahlédli dalších 5-8m níž. Dáváme cígo a zapisujeme se do knížky, která je tu v igelitce s propiskama. Jdem nahoru, balvany podlejzáme a přelejzáme, hlavní komín (kde jsou teda všude netopýři) leze první Nob, pak mi zas posílá novýho žímara (sem si sice koupil tibloka, ale byla to moc vejška) a tak dál. Na třikrát v průběhu cesty nahoru vytahujeme lana. Nahoře jsme v 16:35...Takže jsme v tý tmě strávili 2,5 hod a to prosím přesně. Dobrý, vytahuju baťoh, kterej jsme si spustili do prvního "patra". A po menšim okounění u skály, kde trénovali nějací (měli hafo vercajku..hafo) maskáčovaní záchranáři, scházíme k autu na louce u řeky a jedem dom. Všechny ostatní fotografie a videa jsou ZDE .

sobota 2. února 2008

Tomáškova jeskyně - Srbsko (ČR) 2.2.08

Takže jsme dnes jeli na "Tomáškárnu". Asi kolem 2 hod. odpoledne vyrážíme z Barrandova v sestavě Já (Roman), Erik V., Nob a Artur. Jedeme přes Mořinu a Karlštejn do Srbska u Berounky . Tam přejíždíme mostek na druhý břeh a po poli se mobilně přibližujeme až k Tomáškovu lomu. Pak kousek do kopce ke vstupu do jeskyně. Jsou v ní nějací speleo. lezci a maj brutal cajk. Týpek kolem 40 let zaučuje nějakou budoucí jeskyňářku. No my slaňujem první stupeň, asi 11m. (Artur čekal nahoře a hlídal nám věci - děkujeme)

Zkoumáme a fotíme (3 barrandováci v jeskyni)

Pak se Nob rozhoduje, že sleze ještě níž a tak se potom i já dostávám o dalších asi 6 metru níž.


Tam je další stupínek a navazuje se tu na sestup do hlavní části jeskyně, kde visí ti dva a občas hodí dolů světlici. Dobrý no. Pod náma dalších 10-20metrů. Viz plánek.

K tomuto přejištění se musí traverzovat

Světlice v hlubinách 33 -36 metrů

Jdeme nahoru. Je to docela fuška a naše vybavení to ještě přitěžuje. (především dynamické lano) Vylejzáme zpátky k Erikovi a ten pak jako první šplhá tu 11 metrovku. Docela se dře, ale davá to asi za 10 min. Nahoře zápolí s rozděláním žímaru. (aby nám ho mohl poslat)

Pak Nob a já a jsme nahoře. Je kolem šestý. Už i tady je tma. Dole jsme byli asi hodinu a půl max. Ale supr a příště chceme níž. Takže příště.


Jdu nahoru U vlezu a vlastně i výlezu

Erik a Nob studují plánek



Video s Nobem jak jde dolů. A další fotky jsou ZDE .

pátek 1. února 2008