20.6.2010 NEDELE Tento den jsme museli vstavat uz v 6 hodin rano, abychom stihli navstevu dvou ostrovu na jezere Titicaca, ktera zacala jiz v 6.45 rano. Pred hotelem nas s mirnym zpozdenim vyzvednul autobus, ktery nas zavezl k nedalekemu pristavu. Nasedli jsme na motorovou lod, ve ktere nas privital mlady pruvodce Bruno. Nasi skupinku asi dvaceti lidi nazval Happy Bruno's group a vypravel nam zajimavosti o jezeru Titicaca. Jezero dosahuje hloubky 275 metru, peruanske strane patri 60% a bolivijske 40%. Nejprve jsme zde navstivili ostrovy Uros. Jedna se o svetozname rakosove plovouci ostrovy, na kterych ziji indiani kmene Uros. Nase velke ocekavani bylo pohrbeno kycovitym, umele pripravenym, turistickym predstavenim. Po kratke uvodni demonstraci, kde nam bylo predvedeno jak jsou ostrovy vytvareny, jak rakos plave atd., nam byly nabizeny vsemoznymi zpusoby rucne zhotovene vyobky za ucelem ziskani, co nejvice penez. Dokonce i deti zde jsou pobizeny k zebrani penez od turistu. Je ale doporuceno temto detem nic nedavat, nebot jsou tak jiz od malicka uceny k zebractvi. Pro nektere jedince muze byt ale pohled na smutne a mozna i schvalne blatem zamazane tvaricky deti srdcervoucim zazitkem a nejeden drobak jim skonci v jejich pripravenych klobouccich. Dale jsme absolvovali jizdu na rakosove kanoi (moc pekne zhotovena), na ktere byly opet deti nuceny zpivat a zebrat. Za tuto kratkou plavbu nam bylo nauctovano 5 solu. Pak jsme se vydali na 2 hodiny trvajici plavbu na ostrov Tanquila, kde ziji dodnes velmi tradicnim zpusobem puvodni obyvatele. Zde jsme meli moznost prohlednout si jejich architekturu a kulturu. Po vybornem obede (pstruh z jezera) nam bylo ukazan tradicni tanec. Velmi dulezitym zvykem je noseni ruzne zabarvenych odevu (cepic), kdy jednotlive barvy znamenaji ruzna spolecenske postaveni.
Tak jestlize ma nekdo na hlave bilo-cervenou cepku, pak to znamena, ze je jeste svobodny, pokud ma cervenou, pak ma jiz zenu. Je take velice neobvykle, kdyz si prisusnik tohoto ostrova bere nekoho odjinud. Je to temer nemozne. Po prohlidce jsme se vydali na cestu zpet. Po pate hodine jsme opet pristali v Punu a sli se pripravit na odjezd do Cuzca, ktery byl v 22:00. Z ostrovu Uros jsem byl celkem zklaman, jenze co cekat od takoveto "atrakce"? Neviditelne ruce turistickeho ruchu si holt sahli i do mista vysoko polozeneho v Andach.
1.8. 2009 | Praha -> Thessaloniki Ráno jsme se probudili u mě doma na Barrandově, měli jsme kocovinu z předešlého večera a před sebou cestu na východ. V 19:30 nám letělo letadlo do Řecka, cesta trvala 1 hodinu a 45 minut a na palubě středně velkého letadla (malého) nějaké maďarské společnosti (WizzAir) jsme popili pivo za 4€ a pak jsme radši pili naší třešnovici. Vylezli jsme na letišti a přemýšleli jestli jít vpravo či vlevo. Vyzbrojeni kompasem, ale ne mapou jsme se vydali na východ a někam k moři. Šlapali jsme do dvou do rána a opravdu našli moře, pláž, přístřešek a hlavně jsme se zbavili potulných psů. Ještě jsme po cestě potkali cestovatele z Ostravy (jednoho), jel sám někam do Makedonie a Albánie. Šli jsme spolu asi deset minut po silnici, došli na křižovatku a se slovy „Albánie je doleva a Írán je doprava“ jsme se rozloučili. Mířil někam do centra Soluně hledat místo, kde si rozloží spacák. My teď sedíme na pláži a popíjíme Key Rum :-)
Říjnové lezení a čundrování okolo Českého Krumlova
Se student agency do Českého Krumlova 3hod, 1os 170,- i s baťohem. V Krumlově jsme vystoupily první zast. a po krátkém návratu podél hlavní silnice směrem Č.Budějovice jsme došli na kruháč, kde nedaleko stojí hyperkrámy. Nakupujem si jidlo v Tescu a jdeme do vesničky Domoradice, která je hned za Tescem. Tam odtaď po polní cestě podél lesa, cca 2km a pak ostře vpravo do lesa a z kopce. A tady už jsou skály podél vltavy, tzv. špice, oddělené skály, přičemž na 5 z nich je slušné lezení.
Skály jsou vysoké, málo ojištěné, místy zarostlé mechem a křovím. Jiné jsou více lezené a tedy udržovanější. Je zde hodně jednoduchych cest, ale ty jsou právě málo ojštěné. Je potřeba mít s sebou vklíněnce atd.
(7 špic- asi nejdelší (nejvyšší) místo cca 27m skály)
(na 7 špici - krásný výhled na řeku - borovice, skály)
(6 špic, lovení mikiny ze stromu)
Skály u Kleti
Jsou pod TV vysílačem cca 400m u betonové cesty v lese po práve straně. Je to několik skalek kde je sice jednoduché lezení, ale je to vše velmi málo ojištěné, téměř na zabití. Chce to buď si věřit, nebo si to hodit ze shora. Samozřejmě něco se dá dojistit vklíněnci, ale ..ale. Ty těžší cesty jsou většinou převislé. Takhle v říjnu v táhle výšce (Kleť 1084m.n.m.) byla docela zima a foukal vítr. Takže se moc dobře nelepzlo, prsty mrzly na studene skále. Navíc se nikde v okolí nesmí spát ani dělat oheň. Kleť odkaz 1
(pohled od silničky - leze se i z druhé strany skal)
Zdar a sílu kamarádi. Tak jsem obešel pár krámků s věcičkama kolem hor. Prodloužil jsem si členství v OEAV/ČHS za 1600,- . Takže já příští rok určitě něco podnikám.
No a v krámku od alpy.cz (u švandova divadla) sem koukal, že maj dobrý průvodce po ferratách v rakousku a německu a itálii a atd. a jiný průvodce na hory-vrcholky. Všechny sou tedak za pěnou pálku 600-1000,- . Tak mě napadlo že by jsme to mohli koupit společně, podobně jako tu lopatu co už máme. Je nás tady čundráků kolem 8, takže by to pak bylo kolem 200 na kařdého. Podle toho co by se koupilo, na čem se dohodnem. Tohle všechno můžem probrat na srazu "po Berninu". Podobně by se hodilo koupit vysílačky, lavinovou sondu a jiné....
Informace o kombinovaném členství v ČHS a OEAV na rok 2011 (zveřejněno 1.9. 2010)
Také na rok 2011 mohou členové ČHS získat kombinované členství v ČHS a OEAV (Oesterreichischer Alpenverein), které jim umožní využívat výhod obou horolezeckých svazů a přitom ušetřit, v závislosti na věkové kategorii, až 350 Kč za členské příspěvky.
Kombinované členství je možno získat prostřednictvím společnosti Alpy, která zastupuje sekci 608 - Innsbruck. Adresa - Alpy s.r.o., Štefánikova 63, Praha 5, 150 00; http://www.alpy.cz/.
Kombinované členství je určeno členům ČHS, ale mohou je získat i ti, kdo se rozhodnou vstoupit do ČHS právě v souvislosti s pořízením kombinovaného členství. Tito zájemci musí kromě ceny kombinovaného členství uhradit také vstupní poplatek ČHS (50 Kč v případě vstupu prostřednictvím oddílu a 500 Kč v případě individuálního členství). Bližší informace jsou k dispozici v úvodu této strany.
Kombinované členství na rok 2011 je k dispozici již od 1.9. 2010. Ti, kdo si zaplatí kombinované členství již během podzimu, získají členský průkaz OEAV hned jakmile splní podmínky pro vstup do tohoto horolezeckého svazu; podrobné informace jsou k dispozici na webu společnosti Alpy. Členský průkaz ČHS bude zájemcům o kombinované členství vystaven dodatečně počátkem prosince 2010, neboť distribuce členských průkazů ČHS na rok 2011 začne 1.12. 2010.
Ti, kdo dosud nikdy nebyli členy OEAV a zakoupí si kombinované členství na rok 2011, mohou využívat výhod plynoucích z členství v rakouském horolezeckém svazu již 1.9. 2010, resp. od data, kdy do OEAV vstoupí. Platnost členského průkazu ČHS na rok 2011 začíná až 1.1. 2011.
V rámci nabídky kombinovaného členství je možno si zakoupit také zvýhodněné předplatné časopisulidé&HORY; bližší informace naleznete v rubrice Nabídka zboží.
Výše příspěvků za kombinované členství ČHS - OEAV na rok 2011
Kategorie
Ročník narození
Výše příspěvků
A - dospělí
1951 - 1985
1600 Kč
B - junioři
1986 - 1992
1390 Kč
B - senioři
1950 a starší
1290 Kč
Děti a mládež
od 1993 a mladší
750 Kč
Podrobný postup jak si objednat kombinované členství v ČHS a OEAV je k dispozici zde: Postup při objednání kombinovaného členství. Postup platí pro období od 1.9. do 31.12. 2010. Postup pro objednávky od 1.1. 2011 bude na konci roku upřesněn.
tak se sejdeme někdy na začátku listopadu (navrhujte termíny do komentaru) a zajdem někam na kus chleba, trochu vody a hlavně si popovídat. Jen Máca se zatim omlouvá, protože je zadřenej ve worku na slovensku...v Trnavě či co.(a to prej bude až do konce roku)
S sebou... fotky, cepín, hlad, nahradní ponožky, žízeň a mikrofon. Jo a zákaz mluvit o nemocnicích...kdo to poruší, musí přeplavat vltavu. HAHA to je asi vše, ve středu čus.
Tak je to tu. Voda vám nic neříká. Copak jste nikdy nejeli sázavu, nebo berounku nebo jinou řeku. a co byli jste někdy na plachetnici na moři nebo na Lago diiii .....
Pokud si chcete udělat průkaz VMP (vůdce malého plavidla) s rozšířením na přímořskou plavbu (do 3/4 námořní míle - 1,2km) a plachetnice, motor do 100Kw, s plachtou do 80m2, do 20 metrů délky plavidla a výšky vlny 1,5 metru, 12 člené posádky tak to ještě stále jde za zhruba 1500,- v četně učebnic (které jsou ale zdarma---u piggiho) tak zajděte do České plavební správy v Holešovicích. Zkoušky na průkaz jsou podobné jako dělání řidičáku, 2 měsíce učení a testy. Nicméně je to bez praktického cvičení..takže po česku...rovnou do vody.
Titulní strana Organizace Kontakty Doklady plavidel Doklady osob Dozor na vodní cesty Dozor na plavbu
ŘEDITELSTVÍ POBOČKA PRAHA POBOČKA DĚČÍN POBOČKA PŘEROV MAPA WEBU # Vyhledání plavecké služební knížky (PSK) Schifferdienstbuch (SchDB) suchen # Vyhledání průkazů připravených k předání # Kde lze plout Zobrazit: # sdělení SPS # plavební vyhlášky # informace SPS průkazy plavidla plavební provoz omezení provozu publikace všechny obory
Od října 1995 působí Státní plavební správa jako plavební úřad a plní úkoly státní správy a státního dozoru ve vnitrozemské plavbě s cílem zabezpečit její rozvoj a její bezpečný a plynulý provoz.
Česká lékařka nepřežila pád z padesátimetrové výšky v Alpách - 1.8.2010
Na hoře Hochkönig nedaleko Salcburku v rakouských Alpách se v neděli dopoledne zabila sedmačtyřicetiletá lékařka z Prahy. Žena podle agentury APA nejdříve padala zhruba 80 metrů po příkrém kamenitém svahu a poté se zřítila ze sklály vysoké asi 50 metrů. Zasahující záchranáři po příjezdu k bezvládnému tělu uvedli, že ženě již nebylo možné pomoci...........celý článek.
Český alpinista zahynul v úterý v oblasti Pinzgau v rakouských Alpách. Zřítil se do hloubky 30 metrů a záchranáři už mu nemohli pomoci. Ve středu to uvedl rakouský tisk. Alpská oblast Pinzgau Zvětšit obrázek
21. července 2010,
Dvaašedesátiletý Čech při výstupu na 2852 metrů vysoký vrchol Mitersiller Hörndl v pohoří Pinzgau ve výši 2605 metrů uklouzl a zřítil se o třicet metrů níž. Padal po příkrém skalnatém svahu. Při pádu utrpěl smrtelná zranění, uvedl web Salzburg24.
Do hor stoupal s pěti dalšími společníky. Ti k němu sestoupili do rokliny, ale oživovací pokusy byly marné. Lékař vrtulníku horské služby už mohl konstatovat jen smrt....zdroj
Dva české horolezce zachránila v neděli horská záchranná služba z vrcholu Hochthron v pohoří Tennengebirge v rakouských Alpách. Oba muži ve věku 27 a 30 let byli po noci strávené na stěně psychicky vyčerpaní, promáčení a podchlazení. O akci informovala v pondělí agentura APA.....celý článek ... je tam moc pěkná fotka.
Dva čeští horolezci ze tříčlenné skupiny zahynuli ve Švýcarsku při sestupu z hory Mönch. Během návratu uklouzli a zřítili se. K neštěstí došlo pravděpodobně již ve středu, tělo jednoho z nich objevila švýcarská horská služba teprve o den později. Neštěstí se stalo při sestupu tří mužů ve věku 60 až 66 let z vrcholu Mönchu jižní stranou směrem na sedlo Jungfrau. Podle dostupných informací se nejprve zřítil jeden z mužů, o něco později pak i druhý. Zatím se záchranářům podařilo najít jen tělo jednoho z nich.............celý článek. ........................................................................................................................................................................
Pod lavinou v Itálii v pátek zahynul šéf české mediální agentury OMD Zeman
Jedním ze dvou Čechů, které v pátek zabila lavina v italských Alpách, byl předseda představenstva mediální agentury OMD Czech Vladimír Zeman. Sdělil to Radek Maršík ze společnosti Fleishman-Hillard, sesterské firmy OMD. Zeman, který koncem března oslavil 50. narozeniny, patřil po revoluci k zakladatelům oboru mediálních agentur v Česku.
4. dubna 2010,
"S odchodem Vladimíra Zemana přišel český reklamní a mediální průmysl o jednu z nejvýznamnějších osobností své novodobé historie," uvedl Maršík.
Sněhová masa, která zasáhla Čechy, se uvolnila ve výšce skoro 2800 metrů u vesničky Solda (německy Sulden) v oblasti Horní Adiže. Bylo to na severní straně hory Hintergradkopf, která je vysoká 2813 metrů. ´
Podle místní horské služby oběti patřily k tříčlenné skupince horských turistů. zdroj .........................................................................................................................................................................
Laviny zabíjely v Alpách ve Švýcarsku a na Slovensku
Pětačtyřicetiletého švýcarského horolezce zabila v sobotu lavina v kantonu Grisons na východě země. Další oběť hor hlásí slovenské Vysoké Tatry, kde zahynul devětapadesátiletý slovenský horolezec.V Alpách švýcarský horolezec podnikal na lyžích výstup na vrchol Piz Kesh vysoký přes 3000 metrů, když ho podle místní policie smetla lavina. Spolu s ním se pod sněhem ocitli ještě další dva horolezci, ale ty se podařilo zachránit. Nebezpečí lavin v současné době hrozí ve větší části švýcarských hor.
Ve Vysokých Tatrách muž nepřežil pád z výše přes 400 metrů při sestupu z Kotlového štítu. Podle horské služby muži nepomohla ani rychlá pomoc leteckých záchranářů.
O Velikonočních svátcích přišel o život v Nízkých Tatrách i lyžař, s nímž se v pátek utrhl sněhový převis. Pád na zledovatělém sněhu přežily jeho dvě děti, které naštěstí vyvázly jen se zraněním..........zdroj.
Dva čeští turisté zemřeli pod lavinou v italských Alpách
Dva čeští turisté v pátek odpoledne zahynuli v italských Alpách poté, co je zasypala lavina. Sníh se uvolnil v oblasti Horní Adiže na severu Itálie, kde v pátek platil třetí stupeň lavinového nebezpečí na pětistupňové škále. .......celý článek.
Zraněného Poláka hledali záchranáři ve Vysokých Tatrách 47 hodin...28.9.2010
Dramatickou záchrannou akci mají za sebou tatranští horští záchranáři. Od soboty do pondělí hledali zraněného polského turistu. „Našli jsme ho v hodině dvanácté. Byl silně podchlazený, ale žil,“ uvedl jeden ze záchranářů.....celý článek.
Ani rychlý zásah leteckých záchranářů nezachránil život 67letému českému turistovi v Malé Fatře. V pátek krátce po poledni při výstupu na Rozsutec v lokalitě Jánošíkove diery ve Vrátné dolině pocítil muž nevolnost a jeho přítel zavolal na pomoc horské záchranáře. .......celý článek.
------------------------------------------------------------------------------------------------- Čeští turisté nechali v Tatrách vyčerpaného kamaráda
Náhodní turisté našli v úterý ráno vyčerpaného a podchlazeného 59letého Čecha, který strávil noc pod vrcholem Velké Svišťovky ve Vysokých Tatrách. Přivolaní horští záchranáři ho ošetřili, zahřáli a na nosítkách ho transportovali na Zelené pleso a dál do popradské nemocnice. Záchranáři transportují vysíleného muže do bezpečí. Zvětšit obrázek
Záchranáři transportují vysíleného muže do bezpečí. FOTO: Horská záchranná služba
úterý 14. září 2010
Skupina tří českých turistů vyrazila v pondělí ze Skalnatého plesa po Tatranské magistrále směrem na chatu u Zeleného plesa. Nedaleko Velké Svišťovky se za deště nepochopitelně rozdělili. Dva pokračovali na chatu a 59letého vyčerpaného muže nechali na místě. Údajně se sám rozhodl strávit noc v horách z důvodu značného vyčerpání.
Podle záchranářů měl s sebou výbavu pro nouzové přenocování, ale po dešti měl všechny věci promočené. Ráno pro podchlazení nebyl schopen pokračovat na chatu. Navíc měl vybitý mobilní telefon a nemohl si přivolat pomoc.
Horští záchranáři považují za velkou chybu, že ostatní turisté nechali svého vyčerpaného kamaráda samotného v horách, což mohlo mít vážné následky.
Na túru na Gerlachovský štít bez horského vůdce doplatila dvojice anglicky mluvících turistů. Oba muži podcenili zhoršené počasí ve Vysokých Tatrách a podlehli podchlazení. Informovala o tom internetová stránka Horská záchranné služby (HZS)...celý článek.
(tady je zajímavé, že lezli bez průvodce, což se jednu dobu vůbec nesmělo, že by se to změnilo? Pokud ano byl by Gerlach dobry cil našeho dalšího čundru)
Český turista v sobotu pod Gerlachovským štítem ve Vysokých Tatrách uklouzl na sněhovém poli a poté, co padal 200 metrů, narazil do skal. Dvaačtyřicetiletý muž měl velké štěstí, že pád přežil. Informovala o tom internetová stránka Letecké záchranné služby Air Transport Europe. Tatry a Gerlachovský štít Zvětšit obrázek
10. července 2010 Zraněného Čecha našli horští průvodci a přivolali na pomoc vrtulník. Ten pomocí navijáku vysadil na místě lékaře a následně zraněného transportoval do popradské nemocnice.
V krátkém čase se tak ve Vysokých Tatrách dostali do nesnází tři čeští turisté. Tento čtvrtek spadl pod horou Kriváň 44letý český turista. Utrpěl četná poranění hlavy a končetin.
Minulou středu zahynul 43letý český turista na svahu pod Soliskem. Podle přivolaného lékaře zemřel na infarkt. [celá zpráva]
----------------------------------------------------------------------------------------------- V Tatrách se zranil český turista, lékař se k němu spouštěl z vrtulníku ...8.7.2010
Z horské stezky asi sto metrů pod vrcholem tatranské hory Kriváň spadl ve čtvrtek 44letý český turista. Způsobil si četná poranění a zlomeniny, do nemocnice v Popradu jej převážel vrtulník záchranářů.....celý článek.
........................................................................................................................................................................ A jinak jsou to většínou lyžaři, snowboardisté a laviny. NO a taky tady chybi naše Bernino. A vůbec by ještě bylo zajímavé projet stránky různých horských služeb z alp a jiné. Pak by člověku zase o něco více došlo, jak jsou hory "vysoké".
Vrcholné setkání světové horolezecké elity International Mountain Summit (IMS) se již podruhé uskuteční v jihotyrolském Brixenu/Bressanone. Jižní Tyrolsko bylo pro pořádání celosvětového setkání vybráno díky své jedinečné poloze na slunečné straně Alp a nepřebernému výběru vrcholů a hor. Letošní ročník se koná od 30. října do 7. listopadu a všem účastníkům přiblíží fascinující svět hor. IMS Congress je tvořen přednáškami na různá horská témata, kterými jsou pro letošní rok Dolomity jako světové dědictví UNESCO, bezpečnost a zachraňování horolezců v náročných horských podmínkách a jedno z témat bude věnováno i ženám horolezkyním. Zvětšit obrázek
IMS Congress je tvořen přednáškami na různá horská témata, kterými jsou pro letošní rok Dolomity jako světové dědictví UNESCO, bezpečnost a zachraňování horolezců v náročných horských podmínkách a jedno z témat bude věnováno i ženám horolezkyním.
FOTO: Bohuslav Borovička, Právo
středa 29. září 2010, 7:12
Program festivalu je rozdělen do několika částí: IMS Talk zahrnuje přednášky slavných horolezců, diskuse a výměny zkušeností s horolezeckou veřejností. Cena vstupného na jednotlivé přednášky je 14 eur.
IMS Congress je tvořen přednáškami na různá horská témata, kterými jsou pro letošní rok Dolomity jako světové dědictví UNESCO, bezpečnost a zachraňování horolezců v náročných horských podmínkách a jedno z témat bude věnováno i ženám horolezkyním a jejich vztahu k horám. Cena vstupného na jednotlivé přednášky je také 14 eur.
IMS Walk je aktivní část festivalu, která návštěvníkům umožní poznat krásy okolních Dolomit za doprovodu slavných světových horolezců, kterými budou například Hans Kammerlander, Reinhold Messner, Mick Fowler, Stephen Venables, Steve House a mnoho dalších. Účast na IMS Walk je samozřejmě omezená, a proto doporučujeme rezervovat si účast dostatečně včas. Za účast na túře se slavnými horolezci zaplatíte 48 eur.
IMS Slacklining je akce pro milovníky nové sportovní aktivity. Slackline je balancování, chození a skákání na popruhu upevněném mezi dvěma body, například stromy. Na rozdíl od chození po provaze není popruh na slackline natažen napevno, ale je více nebo méně pružný. Finále proběhne v sobotu 6. listopadu a vstupné je 10 eur.
Více informací o Jižním Tyrolsku naleznete na webových stránkách: www.suedtirol.info.
Trošku se tady na tu horku co má kolem 3000m zapomnělo. V roce 2007 ji vylezli Hadr a Piggi a letos tedy 2010 na druhý pokus (ten první v květnu bylo hnusně) tam vylezli Máca s Romanem. ......................................................................................................................................................................... Nejdřív tedy foto z 2007 (je dost zajímavé, že tam H a P byli v září a měli o dost více sněhu než v srpnu M a R)
Rusny vrchol - temer ceskoslovenskopolska hora
Bivak na ledovci
Adamekhutte jak v zime
---------------------------------------------------------------------------------------------- Rok 2010/srpen
záloha na cestu (dánice,tunely,nafta,camp,parking) 600czk a 50Euro S sebou navíc peníze na jídlo a osobni věci . cca 50 euro
26.6. ráno vyrážíme - cesta cca 11hod, dorážíme do 1900m.n.m a vyrážíme do 2400m k prvnímu bivaku 27.6. výstup do 3300m 28.6. výstup k bivaku rif.marco roso - popř. na vrchol 29.6. vrchol Bernino 4048m a sestup co nejniže to pujde 30.6. sestup, večer odjezd 1.7. možný odjezd při zdržení či únavě
Naše cesta Itálie
Obtížnost výstupu z Itálie i Švýcarska je oficiálně ohodnocen stupněm PD. K výstupu je nutno mít ledovcovou výzbroj a ovládat techniku slaňování a jištění.
Výstup začíná na konce silnice vedoucí ze Sondria do oblasti přehradní nádrže Campomoro. Odtud stoupá cesta k chatě Rif. Carate Brianza (2 662 m). Zde končí většina vystupujících turistů. Skutečným opěrným bodem výstupu je však výše položená horská chata Rif. Marinelli Bombardieri (2 813 m). Trasa výstupu dále vede po ledovci Scerscen Superiore a ke konci velmi strmě stoupá zajištěnou cestou (obtížnost C) k chatě Rif. Marco e Rosa (3 609 m). Výstup dále vedeme sněžným polem k prvním skalám pod hřebenem Spallagrat. Ty přelézáme (II.UIAA) a dostáváme se tak na hřeben, kde čeká ještě lezení ve skále obtížnosti II-III.UIAA. Jištění se zde doporučuje vlastní (nýty, slaňovací kruhy instalovány). Tím dosáhneme předvrcholu La Spalla (4 020 m). Dále prudce doprava úzkým sněhovým hřebenem Spallagrat pod skalnatý vršek. Již lehčím lezením kruchými skálami na vrchol. Délka : Campomoro - Rif.Carate Brianza (3 hod.) - Rif. Marinelli (1 hod.) - Rif. Marco e Rosa (3 hod.) - Piz Bernina (2,30 hod.) - sestup (6 hod.) - Celkem 15-16 hod. (nutno rozdělit do dvou dní)
Sestup jinou cestou - přes bivacco A.parravicini - ferrata, rif.scerscen entova
(takže hrozí že se budeme nudit, je možné na místě dohodnou nějaky aklimatizační výlet)
Kdo jede
roman,martin,honza v., honza m., radek,macek, david,matouš a auto spojka venca
Lano bere roman 30m, david 30m, martin 30m
Stany roman 2lidi, david 3lidi, martin 3lidi + bereme 2 plachty na bivak
Vařiče do dvojic dle dohody, sebou min.2 litry vody do dvojic rozdělit termosky, feratove sety sebou,
jízdné je 300 eurona všechny ze kterých se zaplatí cesta včetně všech poplatků a parking, v místě pak vše potřebné k usnadnění pohybu na bernina grupe. pojisteni nejlepe kombinovane CHS s OAV
Matterhorn (italsky Monte Cervino, francouzsky Mont Cervin nebo Le Cervin), je považován za jednu z nejkrásnějších a nejpopulárnějších hor Evropy. S nadmořskou výškou 4478 metrů je zároveň také sedmou nejvyšší horou Alp. Tyčí se na hranici mezi Švýcarskem a Itálií, nad švýcarským Zermattem a italským městem Breuil-Cervinia. Jméno Matterhorn pochází z německého matte (horská louka) a charakteristického tvaru hory, horn (roh). Stále častěji se tato hora uzavírá pro výstupy horolezců (dočasné zákazy k lezení). Důvodem jsou nebezpečné sesuvy hornin z výšky nad 3500 metrů, které způsobuje postupné tání permafrostu (trvale zmrzlé horniny, pokrývající svahy hory).http://cs.wikipedia.org/wiki/Matterhorn
Výstupové cesty
Výstup na Matterhorn byť některou z „normálních cest“ rozhodně není turistickým výletem, ale náročnou vysokohorskou túrou. [editovat] Hřeben Hörnli (Hörnligrat)
* Švýcarská normálka, SV hřeben
Výstup na Matterhorn hřebenem Hörnli je lezeckou túrou ohodnocenou stupněm obtížnosti AD- až AD (ve slovním překladu: těžší), skalní úseky mají obtížnost jen na kratších úsecích II, výjimečně III UIAA. I přes, na poměry současného horolezectví, nižší obtížnost jej nelze podceňovat - výstup je objektivně nebezpečný kvůli riziku pádu kamení a nekvalitní skále. Riziko pádu kamení zhoršuje značná frekventovanost cesty. Průměrný sklon výstupu je 38°, převýšení od chaty Hörnli, která je obvyklým východiskem ve vrcholový den, 1218 výškových metrů. Za optimálních podmínek není nalezení správného směru výstupu problémem, při novém sněhu nebo špatné viditelnosti je orientace obtížná. Na hřebeni se ve výšce cca 4000 m nachází bivakovací chata Solvay. [editovat] Lví hřeben (Liongrat)
* Italská normálka, JZ hřeben
Velká část hřebene je zajištěna fixními prostředky, převážně řetězy a lany, což znesnadňuje hodnocení obtížnosti výstupu. V různých zdrojích hodnocen obtížností AD- až AD, skalní místa st. II-III+. Dá se říci, že bez fixních pomůcek by lezecká obtížnost výrazně překonávala hřeben Hörnli - Lví hřeben má vyšší průměrný sklon a četné strmé stupně. Masivní osazení skály umělými pomůckami obtížnost výrazně sráží, přesto se nejedná o via ferratu. Obvyklým východiskem vrcholového dne je Carrel hutte, převýšení k vrcholu 643 výškových metrů. Výstup je náročný a exponovaný a je zcela závislý na panujících klimatických podmínkách. Pokud jsou vrchní partie namrzlé, obtížnost se výrazně zvyšuje. Požadovány jsou alespoň elementární znalosti lezecké techniky.
* prvovýstup: Jean Antoine Carrel a J. B. Bich - 17. 6. 1865
Výstup na Matterhorn hřebenem Hörnli vyžaduje větší zkušenost s pohybem v horách, více rozvahy, orientačního smyslu a vytrvalosti. Italský hřeben Lion klade vyšší nároky na sílu a schopnost co nejefektivněji využívat umělé fixní pomůcky.
Doporučuji nepodcenit aspoň základní fyzickou přípravu, pokud možno všestrannou. Vlastní expedici jsme pojali jako rodinnou dovolenou, přičemž Pavlova manželka byla pasována do role hlídače přechodného rodinného krbu v našem apartmánu nedaleko Cervinie a mojí manželce byla povolena účast na aklimatizačních výstupech. Jako první aklimatizační túru jsme zvolili výstup na Breithorn (4.165 m) z Cervinie (2.050 m) s převýšením více jak 2.100 m. Po celou dobu výstupu jsme měli po levé ruce celý Lví hřeben a vrchol Maťasu, většina fotek pořízených toho dne byla z tohoto důvodu monotematických.
co tedy znamená vystoupit na Něj, na co si dát pozor?
* k dnešnímu dni okolo 500 mrtvých!!! * 1200 m převýšení po skalách, sněhu a ledu nahoru ale potom hlavně i dolů!!! * špatná nebo nedostatečná aklimatizace!!! * orientace při výstupu ale i sestupu je i pro zkušené horolezce velmi problematická!!! Pozor při zbloudění jste bezprostředně ohroženi na životě!!! * lezecké obtíže místy až okolo IV. stupně a to včetně sestupu!!! * špatně zvolená výstroj a výzbroj!!! * množství lidí hrnoucí se za každou cenu za svým snem!!! * padající kameny či součásti výzbroje jiných!!! * prudké zvraty počasí!!! * za silného větru nebo při novém sněhu či ledu je samotný vrcholek nedosažitelný, většinou v tu chvíli začíná boj o holý život!!! * obzvlášť pozor na vžitý omyl: zjara je tam klid, nejsou tam lidi a tak je to v pohodě... Lidi tam nejsou, protože to v pohodě moc není... * čas výstupu = čas sestupu 3 – 5 hodin (celkem 6 – 10 hodin).
Pokud se vám čas protahuje, začněte radši okamžitě sestupovat!!! tady si to rozebereme pěkně podrobně: 1. AKLIMATIZACE A VAŠE KONDICE
Když se totiž řekne Matterhorn tak si každý vybaví pouze lezení spousty lidí po volných šutrech a skalách na jakousi pyramidu, ale málokdo si řekne: Matterhorn, to je hora s nadmořskou výškou 4 478 m!
A právě tato výška je první věc na kterou je potřeba myslet. Člověk, který chce na tento kamenný obelisk vystoupit, se nesmí zapomenout důkladně aklimatizovat.
Chápu, že je to pro celou řadu z nás středoevropanů jakýsi podružný problém, jakási maličkost, která se tak nějak odsouvá až kamsi do ztracena. Vždyť máme super předpověď, tak co se zdržovat nějakou aklimatizací...
To, že se nebudete aklimatizovat vůbec a nebo jen tak halabala, bude mít za následek váš víc a víc pomalejší postup. Ale asi nejvíc bych se obával nastupujících příznaků výškové nemoci: bolest hlavy a tím nesoustředěnost, vratká až klopýtavá chůze, což především při sestupu (kdy musíte také i lézt) může mít tragické následky, nehledě na to, že v případě, jestliže vás počasí uvězní ve čtyřech tisících na chatě Solvay na několik dní, to pro vás může znamenat velký a především neřešitelný problém...
A počítat s tím, že si jako aklimatizaci dám částečný výstup na Matterhorn (třeba až na Solvayku) a že to bude tak nějak stačit, není zrovna to pravý ořechový. Argument, že si alespoň projdu trasu za dne je mylný. I přes den, kdy je krásně vidět, je cesta velmi špatně čitelná a tak se vám určitě stane, že se kdesi v dolních partiích zaseknete a k vaší smůle zrovna v tu dobu se nad vámi objeví sestupující dav, který na vás začne nemilosrdně posílat jeden kámen za druhým... Navíc při výstupu v noci je pak všechno úplně jinak. Je pravda, že se kdosi pokusil oranžovou voskovkou vyznačit trasu, aby nezabloudil, ale nevím ... Když jsem to šel poprvé, jedinou mojí taktikou bylo držet se vláčku tvořeného vůdci s jejich klienty. Ten mne provezl v poklidu až na vrchol a já tak měl alespoň základní orientaci kudy, kde a jak ... byl to ale fofr!
Klienti vůdců vystupujících na tento vrchol se upisují k tomu, že jsou dostatečně aklimatizováni (za příplatek je možné dát před samotným výstupem několik dalších – aklimatizačních) a že jsou v takové kondici, že jsou schopni stoupat minimálně 300 výškových metrů za hodinu!!! Bez tohoto předpokladu je výstup velkým rizikem a ve vašem případě k tomu navíc neznáte cestu... PROTO JEDNOZNAČNĚ RADÍM: a) s předstihem se na tento výstup pečlivě připravujte b) pořádně se aklimatizujte
Jen pro vaši základní orientaci, při výstupu vůdci dělají s klienty pravidelně pouze dvě pauzy. První pauza je nandávání maček v místech, kde začíná sníh a led a druhá pauza je vrchol... 2. VÝSTROJ A VÝZBROJ
Další kapitolka, kde je potřeba se zastavit. Právě ta neskutečná délka výstupu je rozhodující při volbě všeho potřebného!
Počet. V kolika vyrazit? choďte (maximálně a zároveň minimálně) ve dvou, jedině tak máte jakousi šanci na úspěch
Lano? do dvojice si vezměte jednoduché horolezecké lano, doporučuji délku mezi 30 až 40 metry, prosím vás nepoužívejte tady dvojčata či půlky ani na jednoducho ale hlavně ne dvojmo (stanete se tak strašně nebezpeční pro své okolí)!!! Výborná práce s lanem a současný postup je nezbytný!!! Na slaňování zapomeňte, je to příliš zdlouhavé a nebezpečné (strhávání kamenů, zasekávání lana)!!! Pouze hladký kout (Spodní Mosley plotny) pod Solvaykou a jedno místo o kousek níž doporučuji proslanit. V rámci výstupu si nechte mezi sebou zhruba 5 – 7 metrů. A ten, kdo z vás půjde jako první, upravuje tuto délku podle potřeby pouze v ruce do smyček... Toto je hodně o praxi a kdo s tím nemá zkušenosti bude asi trochu zaskočený... Práce s dvěma lany naráz je nemyslitelná a táhnout s sebou dvě lana jen kvůli delšímu slanění je prostě šílený. Postup z bodu do bodu je vzhledem k celkové délce neuskutečnitelný...
Úvazek? doporučuji používat zde pouze sedák, vzhledem k hektickému postupu je dobré mít dýchání krapet uvolněné... a mnoho míst s kolmým lezením, kde by se hodil i prsní úvazek, zde není...
Helma? ta je zde samozřejmostí a pokuste se používat pouze helmy k tomu určené (nejste zde na stavbě, nebo na výletě na kole...). Samozřejmě se zde můžete potkat i s vůdci s bekovkou nebo čelenkou, život je ovšem otázkou volby priorit...
Mačky a cepín? mačky jsou nezbytné, používat zde ale nové, krásné a ostré mačky je tak trochu hřích... ale to samozřejmě záleží pouze na vás. Myslím si, že na tento výstup se nejlépe hodí starší ale především lehké mačky, které se snadno a rychle nasazují... Co se týká cepínu, turistické cepíny o délkách větších jak 60 cm jsou zde trochu k zlosti a možná jsou místy i nebezpečné... Proto vřele doporučuji cepínky 50 – 55 cm dlouhé a hlavně lehké a navíc za normálních podmínek doporučuji pouze jeden cepín do dvojice... dejte si ale pozor na jeho perfektní upevnění na baťohu (abyste o něj nepřišli a nebo abyste někoho nezranili)
Karabiny, skoby, kladiva, ...? z tohoto „hardvéru“ doporučuji pro každého mít na sedáku pouze 2 – 3 HMS karabiny se šroubovací pojistkou!!! Do batohu si většinou ještě dám 2 – 3 friendy (velikosti: 1, 2 – 3 pouze pro nouzový případ) a samozřejmostí jsou prusíkové smyčky
Čelovku nebo baterka stačí? výstup začíná za tmy a ve tmě také probíhá celá jeho spodní a orientačně náročná část. Proto je čelovka nezbytná a vřele doporučuji nějakou hodně odlehčenou s LED systémem. Přepínání na halogen je zcela zbytečný, vám stačí vidět na paty vašich předlezců... A nezapomeňte na spolehlivé upevnění čelovky na přilbu... S baterkou se výstup uskutečnit dost dobře nedá...
Batoh? maximálně 20 – 30 litrů malý a lehký batůžek, hodí se perfektní upnutí cepínu na batohu a zabudovaný „Kejmlbeg“ ...
Další důležité doplňky? každý by měl mít s sebou: brýle proti sluníčku, krém na opalování, tyčka na rty, svačina, pití (1,5 litru nejlépe ve velbloudím hrbu), lékárnička (především její úrazová část), výškoměr a hodinky, nůž, bivakovací pytel pro dvě osoby, foťák, kvalitní svrchní bundu a kalhoty, flísku, teplé rukavice, čepici a rezervní ponožky a hlavně nabitý (finance i energie) mobilní telefon
Obuv? Doporučuji pevnou a lehkou obuv s kvalitní podrážkou. Je dobré také myslet na upnutí maček...
Co na sebe? Samozřejmě vše záleží na tom, jaké je zrovna aktuální počasí a na co jste zvyklí. Základem pro vaše rozhodnutí, co si vzít na sebe, by měl být ale fakt, že váš pohyb bude velmi rychlý a tedy nemá smysl se nějak zvlášť pro začátek oblékat. (Co nosím já? Slabou šusťákovou větrovku, tenký rolák, lehké dlouhé a hlavně prodyšné kalhoty, kožené pracovní rukavice.) Pamatujte si, že výstup a sestup je vlastně několika hodinový pohyb v kamenolomu, takže pohyb v drahých „goráčích či softšelech“ je na zváženou. Dokonce si troufnu tvrdit, že k výstupu a hlavně k sestupu si s úspěchem vystačíte se starší mikinou a montérkami... 3. CO VÁS TADY VŮBEC ČEKÁ Základní pravidlo:
Pamatujte si, že výstup je mnohem snazší než sestup!!!
Obtížnost?
Maximální obtížnost lezení se scvrkává pouze na tři klíčová místa (IV., IV+.):
* Hladký kout (Spodní Mosley plotny) postupové nýty (základní lezecká technika nutná, za ztížených podmínek (vlhko, sníh) – problém) * Kout s následným hladkým traverzem (Horní Mosley plotny) natažené fixní konopné lano (doporučuji v traverzu hledat stoupky a netahat to pouze přes ruce a opět za ztížených podmínek: vlhko, sníh – problém). Toto místo se dá případně obejít i zleva * Skoro až převislý výlez na Horní Červenou věž natažené fixní konopné lano doplněné řetězy a kramlemi (silné ruce a chladné nervy, obzvlášť při sestupu)
Mimo tyto klíčová místa jsou zde ještě dva úseky, které stojí řeč (III.):
* Krátký úsek pod výše zmiňovaném hladkém koutem * Úsek nad chatou Solvay skalní hřebínek s lezeckými partiemi – sem tam postupový nýt, častěji ale postupový „hřeb nebo trn“
POZOR!!! POZOR!!! Pokud by se vám zdálo, že máte před sebou obtížný úsek a jste mimo tyto výše zmíněná místa, budete pravděpodobně mimo trasu!!!
Jištění?
Jistící prvky si sem osadili místní vůdci a přesně tak k tomu i přistupují!!! Vy všichni ostatní se to snažte také tak pochopit, a smiřte se s tím... Kromě toho si také pamatujte, že na Hörnli hütte je cedulka s nápisem zdůrazňujícím, že použití těchto postupových „jistítek“ je pouze na vaši vlastní zodpovědnosti...
S čím se zde tedy můžete setkat:
* konopné lano pozor na použití silných rukavic, snažte se po nich nešlapat v mačkách * ocelové lano je jím zajištěn traverz pod hladký kout (Spodní Mosley plotny) * postupové nýty klasické horolezecké jištění (vzhledem k tomu, že použití nýtu vyžaduje i aktivní spolupráci klienta, je jich zde poskrovnu...) * ocelové tyče zakončené buď kruhem nebo „prasečím ocáskem“ – jednoduché a velmi efektivní jištění (stačí několik otoček a můžete dobírat...) * postupové hřeby či trny krátké ocelové hroty zakončené ochranným kloboučkem – opět jednoduché použití, jištění zde začíná být ale trochu iluzorní a vyžaduje praxi, slouží dobře i jako stupy * skalní hroty nezanedbatelný typ jištění, je nutné se kolem sebe umět dívat, vyžaduje velkou praxi
POZOR!!! POZOR!!! Pokud začnete potkávat obyčejné skalní skoby, slaňovací smyčky – jste špatně a snažte se fofrem vrátit do správné cesty!!!
Několik slov k noclehu...
Co se týká noclehu, chtěl bych se zastavit u tří zásadních otázek:
1. CHATA SOLVAY JE URČENÁ POUZE PRO NOUZOVÉ ÚČELY!!! V žádném případě si neplánujte výstup za použití tohoto domečku!!! Během výstupu či sestupu se vám možná při nečekané a prudké změně počasí nebo nečekaném zranění bude ještě hodit... Bod zlomu! 2. CHATA HÖRNLI Nabízí nejen ubytování ale i možnost stravování, navíc zde nemají problém ani ti, kteří si chtějí z různých důvodů vařit sami (před chatou na terase). 3. STANY Pro ty, kterým vyhovuje spaní ve vlastním stanu, je kousek pod chatou několik plácků. Jakýsi kemp. V sezóně bývá často plný a tak se můžete setkat se stany i o několik set metrů níž pod chatou poblíž přístupové cesty (místa je zde dost, ale ten nástup!? a ani voda zde není...).
S vodou je tady ale vůbec problém. Než se ale vláčet s vodou od spodu, tak to si ji na chatě radši koupím za těch několik málo franků. Prodávají tady i levnější „převařenou“. 4. PÁR ZÁKLADNÍCH TIPŮ, ANEB JAK SI VÝSTUP UŽÍT
Nocleh
Doporučuji vám nocleh na chatě Hörnli z toho důvodu, že výstup na Matterhorn je tak jako tak zážitek (který i tak něco bude stát), ale pokud si ho chcete ještě o něco víc umocnit a vychutnat, tak nocleh na této chatě k tomu beze sporu patří... Terasa
Večer při západu slunce, kdy stejně jako vy i další pokušitelé této výzvy nervózně posedávají na terase a znovu a znovu kontrolují svoji výbavu. Do nekonečna se přeptávají vůdců na rozličné detaily. Neustále sledují Horu a někdy s výkřiky upozorňují na opozdilce, kteří se i přes tuto pokročilou hodinu zoufale vracejí na pevnou zem... Není nad to sedět někde stranou a v klidu s plechovkou piva v ruce nasávat tuto atmosféru! A to je teprve první část a ještě se ani zdaleka neleze. Budíček
Druhá část se nazývá budíček. Na chatě je ze zcela jasného důvodu zaveden noční klid. Hodina budíčku, tedy čas, kdy se můžete začít ráno připravovat na výstup se posouvá podle východu sluníčka. Orientačně okolo 4.00! Je úžasné už večer pozorovat nocležníky jak se navlékají před spaním do sedáků, jak si připravují pohorky k posteli (tajně – mají zůstat na chodbě v botníku), aby byli ráno na snídani co nejdříve... Kolikrát se přistihuju při představách, jak jim ty boty za tkaničky pevně přiuzlovávám k postelím... Snídaně
Dějství třetí je snídaně samotná (už kvůli tý legraci stojí těch 10 franků za to). Když jsem poprvé přišel před výstupem na snídani, vstupoval jsem do restaurace s tím, že tam budu určitě první... K mému překvapení tam už bylo dávno plno a řada z mých budoucích „spolulezců“ právě dojídala... U snídaně se na sebe lidi křečovitě usmívají, nenápadně se pozorují a vyčkávají až TO ZAČNE!!! A pak najednou kdosi prudce vstane a vrhne se ke dveřím a všichni se fanaticky vrhnou za ním a věřte mi, teď TO opravdu začíná... opět si slibuju, že to budu já, kdo příště celé jídelně pocuchá hned po ránu nervy... no uvidíme. Start
Jedná se totiž o to, dostat se k nástupu co nejdřív. A každý má takový neodkladný pocit, že kdyby náhodou přišel jen o pět vteřin později, tak už na vrchol nevyleze... U nástupu se začíná formovat ten pověstný vláček. Vůdci se snaží vytvořit kompaktní formaci. Kdokoliv cizí mezi nimi je pro ně rizikový faktor. A tak se nedivte, že se budou před vás možná někdy neurvale cpát. Zachovejte klid, pokud jste rozchozený, tak vám nemohou utéct. Běžte v těsném závěsu za nimi a z povzdálí pozorujte za pochodu cvrkot. Hlídejte si především ostatní – amatéry, ti jsou pro vás stejně jako pro vůdce velké riziko!!! Předbíhání a další lidi
Během výstupu je strašně málo míst, kde se dá předejít pomalejší družstvo před vámi. Tyto manévry mohou být také velmi riskantní. Proto se k nim odhodlejte až když budete 100% připraveni (málokdo vás jen tak pustí, dokonce i když sotva lapá po dechu, lidi prostě bojují až do úplného konce). Obzvlášť si dávejte pozor pokud lezete v těsném závěsu za dalšími. Uklouznutí toho človíčka nad vámi může pro vás znamenat těžký problém, hlavně v době, kdy už lezete v mačkách ... Tržných ran v obličeji se tam už viděl dost. Celá řada klientů bojuje opravdu až do padnutí, strach z toho, že se vůdce otočí a půjde dolů, je obrovský... POZOR!!! POZOR!!! Buďte ve střehu také v blízkosti dvojek, které postupují „tak nějak“ zvláštně: - lezou z „bodu do bodu“ na celou délku lana - lezou současně na celou délku lana nebo dokonce mají ty lana mezi sebou dvě!!! - zřizují neskutečný počet postupových jištění - házejí neustále dolů kameny - mají „obrbaťohy“ - jsou jinak podezřelí...
Pauzy a pauzičky
I když jsem psal, že vůdci dělají pravidelně pouze dvě pauzy, nebojte se, že se během výstupu vůbec nezastavíte. U každého těžšího místa se vláček vždy na moment zastaví. Takže budete mít čas se vzpamatovat (obzvlášť v těchto chvílích oceníte velbloudí hrb). Celkový čas
I když jsem psal, že vůdci dělají pravidelně pouze dvě pauzy, nebojte se. Počasí, předpověď - bez perfektní předpovědi zapomeňte na túru!!! - chatu Solvay berte jako případný bod zlomu!!! od ní dál je to za špatného počasí velmi riskantní - snažte se vrátit na chatu Hörnli nejlépe do 12.00 ale nejdéle do 14.00!!!
Další tipy
POZOR!!! POZOR!!! - buďte neustále ve střehu a snažte se předvídat blížící se nebezpečí - využívejte trochu sobecky ostatních na krytí před kameny a z toho důvodu si nenechte utéct vaše „předlezce“ příliš daleko - snažte se ověřovat pevnost toho čeho se chytáte a na co šlapete - pokud si budete někde dávat pauzu, snažte se zajistit a místo volte tak, aby nebylo nebezpečné (především pád kamení, ...) - v případě pádu si pamatujte, že včasné zachycení je poslední šance!!!
5. VÝSTUP, KUDY TEDY VLASTNĚ VZHŮRU
Popsat podrobně trasu výstupu, tedy alespoň tak, aby se po ní dalo v klidu šlapat? To prostě není možné ...
Celý výstup se dá rozdělit do tří základních částí: 1. nástup
Tady, jak už jsem popisoval v kapitolce Start, tady se formuje alespoň počáteční pořadí, ale tady se také formuje ten pověstný vůdcovský „vláček“. A ti z vás, kteří cestu neznáte, nenechte si ho rozhodně utéct. Počáteční trasa se sice dá ještě den před tím našlápnout, ale pak už je to opravdu o tom, že víte přesně, kde se náhle vyplatí odbočit doleva , doprava.
KDO NEZNÁTE TRASU A CHCETE OPRAVDU NAHORU, VĚŘTE MI, ŽE PRÁVĚ TADY SE VÁM VŮDCE URČITĚ VYPLATÍ!!!
(Když si spočítáte náklady, které jsou i tak s tímto výstupem spojené, je vysoké riziko vašeho NEÚSPĚCHU docela drahé... A cena za zkušeného a především této cesty znalého vůdce není zase tak moc závratná...)
Samotný začátek prověří vaše lezecké schopnosti. Pomocí fixních lan hned v úvodu vystoupáte okolo madonky na výraznou polici a pak zleva okolo hrany se už snáz dostaneme pod svah plný suti. Tím vede pěšinka serpentinou do 1. žlabu. Nejprve zleva doprava až ke hraně a pak šikmý táhlý traverz. Je značená mužíky i barvou. Tady se dá už poprvé pořádně a nebezpečně zabloudit... 2. výstup na chatu Solvay
1. ŽLAB = 1. KRITICKÉ MÍSTO!!!
Z tohoto bodu se musíme snažit dostat se přímo na hřeben. Tady už ale začíná vysoká škola orientace v těžkém a nebezpečném terénu. Těžko tady můžu popisovat trasu stylem: nejprve 3 m vzhůru, pak traverz k velkému bloku, ...
Je to opravdu o dokonalé znalosti trasy a o orientačním „čuchu“.
Další trasa nás nejprve povede přímo po hřebínku (místy fixní konopná lana) a pak později spíše po jeho levé straně. Ve vyšších partiích ale následuje několik úhybných manévrů pod věžičkami a napříč rozbitými svahy. Správná cestička je ale téměř „vymetená“ a bez volných kamenů... a hlavně není vůbec patrná!!!
Za nějaký čas byste měli narazit na ocelové fixní lano. To vás dovede až pod chatu Solvay, pod Hladký kout. Odtud přímo na chatu. 3. dolez na vrchol
Z její terásky mírně doleva a pak přes skalní výšvih na hřeben. Další směr je už zcela jasný, ale přesto radši zdůrazňuji: Držte se přímo na hřebenu! Žlábky a žlábečky sice lákají, ale ...
Tento úsek je sice, alespoň co se týká orientace velmi snadný, za to ale narůstají jeho technické problémy. Časově jsme zhruba v půlce.
POKUD JSOU SKÁLY POKRYTY SNĚHEM ČI LEDEM, OTOČTE SE DOLŮ!
Těsně pod Ramenem je další klíčové místo – Horní Mosley plotny. Pokud tady bude fronta, nebo se vám do nich nebude chtít, obejděte je zleva.
Nad Ramenem narazíte na konopné lano. Tady se také obvykle nasazují mačky. Poslední skalní stupeň na Horní Červené věži je opravdu lahůdka. Jsou tam sice řetězy a konopné lano, ale tento krátký a mírně převislý úsek vám dá určitě zabrat...
A pak ... pak už jen po sněhu a ledu k vrcholu. Něco málo k sestupu...
SESTUP TRVÁ STEJNĚ DLOUHO JAKO VÝSTUP, COŽ O NĚČEM VYPOVÍDÁ...
Sestup z Matterhornu je kapitola sama pro sebe. Už pohled z vrcholu směrem dolů vám prozradí, že ta lepší část dne nás teprve čeká. A opět vám mohu poradit, že rozjetý pověstný vláček vůdců a jejich klientů vám velmi usnadní i cestu domů. V horní části ani tak nejde o orientaci jako spíš o prorážení opozdilců...
Z vrcholku až po chatu Solvay je celá řada úseků, kde se leze. Je to ta pomalejší část. V žádném případě ale nestojí za slaňování. Váš sestup by se tak neskutečně prodloužil. Toho se snažte vyvarovat. Tady nejste v Ádru nebo někde na umělý stěně... Sestup až na pár vyjímek se odehrává čelem do údolí a na to je potřeba pamatovat. Pro řadu z vás to může být především psychologický problém, ale po několika stech metrech sestupu si lehce zvyknete...
Od chaty Solvay nás čeká ještě několik komplikovaných úseků Hned úvodní sestup z terasy vyžaduje plné soustředění. Nad Hladkým koutem se na stanovišti zastavte a poprvé si připravte slanění. Tady se to časově vyplatí a ani moc volných kamenů tady nenajdete. Po dalších několika desítkách metrů dorazíte na poslední těžší úsek (jakýsi vzdušný traverz). To je druhé a poslední místo, kde klienty spouštím a odtud už je to ten pověstný kamenolom.
V tomto momentě je váš největší problém orientace. Kdo se tady někde zasekne, spláče nad výdělkem!!! Snažte se, pokud to jen trochu jde držet podél hrany. V žádném případě se nepouštějte do východní (či do severní) stěny!!!
Tempo vůdců s klienty se dá směrem nahoru ohlídat, ale dolů to bude asi marný boj!!! Holt kdo umí ten umí... a tak s tím počítejte!!!
A až dorazíte na chatu Hörnli, dejte si pivo a na terase si ho v klidu vychutnávejte, je to dobrý pocit a ... a minerály potřebujete také doplnit.
POZOR NA POSLEDNÍ ODJEZD LANOVKY ZE SCHWARZSEE DO ZERMATTU!!! 6. PÁR SLOV NA ZÁVĚR
Vždy, když stojím na úplném začátku, u úvodního úseku s fixními lany, tiše se dotknu skály a nenápadně ji políbím a při návratu tento můj rituál zopakuji. Nejprve to dělám, kvůli svolení hory k mému počínání a na závěr ji děkuji, že jsme živí a zdraví dole. A to i v případě, že jsme museli sestoupit předčasně. A malá poklona patří také místní madonce...
Pomalu svítá, zástupy se trhají dle tempa jednotlivce a poznáváme, že jsme zlatý střed. Ne rychlí,ale ne zas tak moc pomalí, podle většiny pod nami. Cestou se řídíme podle kamenných mužíků, červených značek od barvy, nebo podle slaňovacích ok. Jak se vypíná čelovka, je to veselejší. Začínám zjišťovat, že 3l vody ve vaku bude jen tak tak. Nevím jak je to možné, ale na chatku Solvay přicházíme v 8:10. Dobrý čas říkáme si, dle průvodce je to odtud na vrchol 2-3h. Zrovna rušíme dva francouze ze siesty. Jen jednu müsli tyčku a jdem dal. Začíná být šílené vedro, a obloha je absolutně bez mráčku. Těším se, jak budu na vrcholu fotit panoramu. Cestou nás dolézají další dva francouzi a lezou nám do cesty. Místo aby ten na prvnim počkal než popolezu 5m, cvaká se do našeho jištění! A nezájem lana se dřou o sebe. Nastala i situace, kdy jsem s ním lezl na stejné úrovni a on zničeho nic přecházel na druhou stranu a zamotal se do našeho lana. Nechápu tohle neobezřetné chování. Raději jsme počkali, než nadlezou 50m, abychom měli klid. Měl na druhém nějakého klienta, který nám čas od času házel dolů kamenné dárečky. To abychom se nenudili. Ponaučení: jak vidíte dvojku z níž ten na druhém je evidentně nesvůj, raději je předejděte. 30m pod chatkou je exponovanější úsek.
Zápisky z Peru a Bolívie, kde letos pobýval Honza M. s Anetou
Tak jestlize ma nekdo na hlave bilo-cervenou cepku, pak to znamena, ze je jeste svobodny, pokud ma cervenou, pak ma jiz zenu. Je take velice neobvykle, kdyz si prisusnik tohoto ostrova bere nekoho odjinud. Je to temer nemozne. Po prohlidce jsme se vydali na cestu zpet. Po pate hodine jsme opet pristali v Punu a sli se pripravit na odjezd do Cuzca, ktery byl v 22:00. Z ostrovu Uros jsem byl celkem zklaman, jenze co cekat od takoveto "atrakce"? Neviditelne ruce turistickeho ruchu si holt sahli i do mista vysoko polozeneho v Andach.
