Zápisky z Peru a Bolívie, kde letos pobýval Honza M. s AnetouZde jen ukázka...celé povídání, fotky a mapy na této stránce: http://perubolivia.travellerspoint.com
20.6.2010 NEDELE
Tento den jsme museli vstavat uz v 6 hodin rano, abychom stihli navstevu dvou ostrovu na jezere Titicaca, ktera zacala jiz v 6.45 rano. Pred hotelem nas s mirnym zpozdenim vyzvednul autobus, ktery nas zavezl k nedalekemu pristavu. Nasedli jsme na motorovou lod, ve ktere nas privital mlady pruvodce Bruno. Nasi skupinku asi dvaceti lidi nazval Happy Bruno's group a vypravel nam zajimavosti o jezeru Titicaca. Jezero dosahuje hloubky 275 metru, peruanske strane patri 60% a bolivijske 40%. Nejprve jsme zde navstivili ostrovy Uros. Jedna se o svetozname rakosove plovouci ostrovy, na kterych ziji indiani kmene Uros. Nase velke ocekavani bylo pohrbeno kycovitym, umele pripravenym, turistickym predstavenim. Po kratke uvodni demonstraci, kde nam bylo predvedeno jak jsou ostrovy vytvareny, jak rakos plave atd., nam byly nabizeny vsemoznymi zpusoby rucne zhotovene vyobky za ucelem ziskani, co nejvice penez. Dokonce i deti zde jsou pobizeny k zebrani penez od turistu. Je ale doporuceno temto detem nic nedavat, nebot jsou tak jiz od malicka uceny k zebractvi. Pro nektere jedince muze byt ale pohled na smutne a mozna i schvalne blatem zamazane tvaricky deti srdcervoucim zazitkem a nejeden drobak jim skonci v jejich pripravenych klobouccich. Dale jsme absolvovali jizdu na rakosove kanoi (moc pekne zhotovena), na ktere byly opet deti nuceny zpivat a zebrat. Za tuto kratkou plavbu nam bylo nauctovano 5 solu. Pak jsme se vydali na 2 hodiny trvajici plavbu na ostrov Tanquila, kde ziji dodnes velmi tradicnim zpusobem puvodni obyvatele. Zde jsme meli moznost prohlednout si jejich architekturu a kulturu. Po vybornem obede (pstruh z jezera) nam bylo ukazan tradicni tanec. Velmi dulezitym zvykem je noseni ruzne zabarvenych odevu (cepic), kdy jednotlive barvy znamenaji ruzna spolecenske postaveni.
Tak jestlize ma nekdo na hlave bilo-cervenou cepku, pak to znamena, ze je jeste svobodny, pokud ma cervenou, pak ma jiz zenu. Je take velice neobvykle, kdyz si prisusnik tohoto ostrova bere nekoho odjinud. Je to temer nemozne. Po prohlidce jsme se vydali na cestu zpet. Po pate hodine jsme opet pristali v Punu a sli se pripravit na odjezd do Cuzca, ktery byl v 22:00. Z ostrovu Uros jsem byl celkem zklaman, jenze co cekat od takoveto "atrakce"? Neviditelne ruce turistickeho ruchu si holt sahli i do mista vysoko polozeneho v Andach.Z Nového Zélandu
http://biokys.blogspot.com/
